Úvod Historie Větroně Polomakety Akrobaty Slow fly Soutěžení

 

Nemnoho povídání a obrázků o soutěžení s elektrolety v české zemi koncem minulého století. Další informace o soutěžích, především výsledkové listiny, žebříčky ap. najdete u dobré duše elektroletu Vladimíra  Hadače na http://www.minfo.cz/elektrolet/.


Takto se sešli elektroletci průkopníci v létě r. 1984 v Novém Městě a poletovali. Poletování jim nestačilo, tak vymýšleli, jak závodit. Zleva Jarda Bartůněk, Jarda Mrhal, Luděk Hojný, Bedřich Janáček i já.

 

První oficiální soutěž  s elektrolety, léto r.1986 v Novém Městě n.Met. Pravidla se tvořila za jízdy (za letu) a vyhráli nakonec všichni.

Momentky z dávných závodů. Nával na bázi A při soutěži F5B-10, rozhodčí, napovídač, pomocník závodníka, časoměřič a ještě i pilot.

 

Hanička Janišová žene nemilosrdně Doc. Milana Bláhu do tutové termiky.

Novoměstské trio na soutěži, tedy vždy dost srandy. Zleva Zdeněk Rydlo, Bedřich "Náčelník" Janáček a moje maličkost. Z 10 let závodění máme především spousty zážitků a vzpomínek. Toto je momentka ze soustředění před dalším kolem.

 

S Náčelníkem pózujeme s tehdy novými ptáky pro přítomné (asi dva) fotografy. Model je laminátový z forem, moderní koncepce a stavěli jsme jej společně.

Jan David za všechno může. Díky němu (jeho znalostem, schopnostem, stykům ap.) jsme byli ukecáni do soutěžení v jiném rozměru, než byl pohon mabučáky. Moc a rádi na Tebe Honzo vzpomínáme.   

 

Jsme na "čumandě" v Rakousku na MS 90. Zde jsme s otevřenou hubou a buřtem v ruce poprvé zírali, jak se létá ve světě soutěžní elektrolet. První dojem byl: jedem domů k mamince. Ale pak přece jen, vždyť nejsme baby. Honzu Davida už znáte a je s námi ještě docentík Milan Bláha - také "starý" soutěžák.

 

Naše první MS 92 v Holandsku. Představuji mne, Bedřicha, Juraje Tinku, šéfovou Haničku Janišovou a pomocníky Frantu Černého a Pepu "Jóžina" Janiše. Rozkoukávali jsme se a bojovali s 24 baterkama proti zbytku světa.

 

Na další momentce z tohoto MS jsme spolu s výrobcem tehdy nejlepších elektromotorů - panem Kellerem a náš nejlepší motorář, v té době začínající Karel Matyáš.

Největší a nejzajímavější naší akcí byla účast na MS 94 v Austrálii. Létalo se v městě Wangarratta a podmínky byly dost divoké - prach a vítr. Reprezentační tým ve složení Josef "Jóžin" Janiš, já a Bedřich "Náčelník" Janáček.

 

Před motelem, kde jsme bydleli a s půjčeným autem. Dalším členem týmu byl "napovídač" Zdeněk Rydlo a šéfoval nám Vláďa Hadač, který, jak nevidíte je na druhé straně fotoaparátu (ale asi ho znáte).

Konečně jsem na stupních vítězů, byly velké a pohodlné. MS trvá déle než týden, trénink trvá 1-2 dny, open soutěž také, zahájení, přejímka a pak 4-5 dní sedm až osm kol soutěžních.

 

Z hlediska kompozice obrazu se Hadačovi povedl skvělý záběr, méně radosti měl Bedřich, kterému éro patří. Také jsem jedno rozbil, heč.

 

Moje první a poslední ME v roce 1995 v Rakousku. Docela nám to tam lítalo, snad jen Jóžin bojoval víc, než bylo zdrávo. Coby šéfa představuji Petra Cejnara. Ostatní, i kompletní rodinu Janišů, už znáte.

 

Popíjíme na zahajovacím "brífingu" na místní radnici, ještě klamná pohoda. 

Poslední MS, kde jsem měl tu čest, bylo v r.1996 u nás, v Nesvačilech. Domácí prostředí bylo moc fajn a tihle janci se za republiku bili. Tedy já, Jarda Bartůněk a Bedřich Janáček.

 

Soutěž organizoval Vláďa Hadač a dost si užil. Záběr ze slavnostního zahájení na náměstí v Benešově.

           

Jarda Bartůněk létal dobře a bez chyb, vždy mne fascinoval jeho způsob soustředění se.

 

V závěrečné exhibici poletovalo kdeco. Malí COMETI od Německých modelářů byly obzvlášť exkluzivní. Velmi hbitá letadélka, ani jsme jim moc nevěřili, že v tom mají jen obyčejnou 400-stovku.

 

Dnes už notoricky známý polystyrenový obr DORNIER DO-X od Juraje Tinky. Nad křídlem je sem a tam 12 motorů.

Tentokrát sympatickým Němcům v čele s Franzem Weissgerberem a pod vedením Honzy Davida absolutní vítězství každý přál. První Franz (konečně se mu to povedlo), druhý Florian Lang a zklamaný Urs Leodolter.

 

Dohrála hudba, opona spadla. Originální pražský synkopický orchestr hrál k zábavě, tanci a na rozloučenou. Bylo to fajn a v nejlepším se má přestat.

Pak přišel, nebo přijel, Tomáš Vítek a ukázal nám všem, jak se to musí dělat. Chce-li někdo být nejlepší, musí tomu obětovat skoro vše. Musí mít to nejlepší vybavení (musí na to mít a musí být ochoten na to mít) a musí věnovat tréninku víc času, než je v tomto kraji zvykem. Pak může, při shodě dalších faktorů, být ten nejlepší. Fandím Ti Tomáši, děláš to líp než my.

                                                                                  

                                                                                  

                                                                                                 Nahoru    

 


Přeji příjemné chvíle s elektrolety poháněnými vrtulemi FALCO a nově s pěknými letadélky v PC simulátoru FMS.
               
Pište na hustak.falco@tiscali.cz poznatky, připomínky a objednávky na vrtule a CD FALCO, dále komentáře, nápady i otázky ohledně elektroletu a PC simulátoru.

Poslední úprava: 17.10.2008